O nás
Jsme rodinná firma s dlouholetou tradicí. Zlatnictví a hodinářství MIREVA vzniklo v roce 1991 v Neratovicích nedaleko Prahy. Zakladatelkou firmy byla hodinářka Eva Svobodová spolu se svým mužem Miroslavem. Od roku 2000 máme pro Vás otevřenu také prodejnu v Brandýse nad Labem. Nabízíme Vám prodej zlatých, stříbrných a nerez- ocel šperků, hodinářského zboží a dárků z českého porcelánu a křišťálového skla. V našich prodejnách v Neratovicích a Brandýse nad Labem najdete široký výběr unikátních kousků, které jsou ručně zpracované a vytvořené s láskou k detailu. Všechny naše zlaté a stříbrné šperky jsou řádně puncovány Puncovním úřadem.

Nabízíme
( prsteny, náušnice dámské, dětské, přívěsky, řetízky, náramky)
zásnubní a snubní prsteny
zlatnické opravy
výrobu šperků na zakázku
výkup drahých kovů
komplexní hodinářské zboží
hodinky, hodiny, budíky, barometry
hodinkové a hodinové baterie
kožené pásky k hodinkám, kovové tahy
pozáruční opravy hodinářských značek u nás zakoupených
osičky k hodinkám
porcelán, sklo
keramika a dárkové zboží
dárkové krabičky, tašky a balení

ZLATO
V České republice je dle zákona povinnost označovat šperky z drahých kovů Státním puncem ČR. Tento punc garantuje ryzost, která je uvedena na šperku. Nejčastěji se setkáte se 14ti karátovým zlatem, méně pak 18ti karátovém, to bývá většinou z dovozu např. z Itálie. Nižší ryzost zlata je v ČR zakázána prodávat.
U nás nejčastěji používané značky:
• 585/000 zlato 14ti karátové tj. podíl ryzího zlata je 585g z každých 1000g zlata/slitiny
Zlatnictví se řadí mezi historicky nejstarší řemesla. Zlatník se neomezuje pouze na práci se zlatem, ale i stříbro a v dnešní době třeba i platina patří mezi používané materiály. Mezi zlatníky se vytvořily i specializace jako je prstenář, klenotník, řetězář, nebo granátník. Jelikož je ryzí zlato poměrně měkké, jsou pro vylepšení vlastností přidávány další příměsi jako je měď, zinek, slitiny stříbra, nebo palladium, čímž se výsledná slitina kovu stane tvrdší a pevnější. Poměr zlata a ostatních příměsí vyjadřuje ryzost zlata, kde čisté zlato má 24 karátů, pro šperky se nejčastěji používá 14 karátové zlato.
Jednotka karát pochází ze starověku, kdy se k vážení drahých kamenů používaly semínka svatojánského chleba tj. rohovník obecný, latinsky Ceratonia Silika. Odtud pochází označení Carat , nebo zkratka Ct. Vedle ryzosti v Ct je zlato označeno i číslem vyjadřující poměr zlata a adetiv, u 14 ct zlata je to 585/1000, z čehož tedy vyčteme, že z 1000 hmotnostních jednotek má slitina 585 hmotnostních jednotek zlata.
Základní charakteristikou zlata je, že se jedná o staletími prověřený uchovatel hodnoty. Tisíce let neztratilo hodnotu a nikdy se nestalo bezcenným. Důvodem může být i to, že nabídka zlata je omezená. Je spočítán odhad, že kdyby se všechny unce zlata světa daly na jedno místo, vznikla by krychle, jejíž hrana by měřila pouhých 21 metrů.
Miláčkem všech se zlato stalo odstartováním ražby mincí, které sjednal lýdský král Kroisos kolem r. 550 před n.l. A víte proč? Protože na rozdíl od jiných platidel zlaté mince neznaly hranice a staly se oblíbenými platidly všech civilizací planety.
Při nákupu zlata se obchoduje s trojskými uncemi, 1 unce = 31.10g.
STŘÍBRO
Stříbrné šperky jsou oblíbené u všech kategorií žen i dívek nejen pro svou cenovou dostupnost, ale především pro svou různorodost a jemnost.
Stříbro řadíme mezi kovové prvky s výbornou kujností a následným odléváním. Právě proto bylo a je stříbro využíváno s oblibou v mnoha sektorech lidského počínání. Podívejme se na stříbro v hledáčku využití ve šperkařství a zlatnictví.
České země byly známy již od středověku svými stříbrnými doly, Kutnohorsko bylo známo dokonce královskou mincovnou, kde se razily tehdy velmi známé stříbrné groše. Groše nebo jakékoliv jiné mince se dříve pohybovaly ve vyšší ryzosti stříbra, postupem času se tento podíl stříbra zmenšoval. Pro lepší představivost je dnešní podíl stříbra ve špercích 900/1000 nebo 925/1000 tzn. že 925 dílků tvoří ryzí stříbro, zbytek do 1000 tvoří další slitiny kovů.
Dříve za Rakouska- Uherska byla jakost stříbra počítána v jiných jednotkách, tzv. lotech. Tato stará jednotka ryzosti stříbra byla zavedena v roce 1659 patentem císaře Leopolda I.. Tuto jednotku ryzosti převzala i císařovna Marie Terezie, ale byl doupraven maximální počet lotů na číslo 16, tomuto číslu dnes odpovídá dnešní ryzost 999/1000, tedy téměř ryzí stříbro. Taková rakousko-uherská koruna nebo dvoukoruna měla tenkrát vysokou ryzost a to 835/1000, předválečná pětikoruna "jen" 500/1000. Jak vidíte, dnešní mince nemohou ani těm předválečným konkurovat.
Řemeslníci, kteří vyrábějí různé stříbrné předměty jako jsou různé misky, pohárky, pudřenky nebo nádoby, se nazývají stříbrníci. Na rozdíl ti, kteří vyrábějí ze stříbra šperky, ti se nazývají zlatníci. Dnešní zlatníci dokáží ze stříbra či zlata vyrobit cokoliv, dnešní nabídka šperků je velmi pestrá, šperky se zdobí různými variacemi barevných kamínků, lesklou a matnou povrchovou úpravou nebo jemným gravírováním.
Velmi často se můžete setkat s tzv. rhodiovaným stříbrem. Takový šperk je pokryt tenkou vrstvou rhodia. Tento prvek je blízký bílému zlatu svou barvou, ale má i jiné přednosti, tyto šperky podléhají méně korozi a stávají se antialergickými.
